Podnět ke zřízení sokolské jednoty přišel již v létě r. 1911, kdy byly navázány styky s bratrskou Tělocvičnou jednotou Sokol v Místku, která přijala přihlášených 28 členů z Palkovic. 1. září 1911 vznikla u nás odbočka místeckého Sokola, do jejíhož čela byl zvolen Alois Zlý.
Vzhledem k obtížnosti pravidelné docházky do Místku bylo rozhodnuto založit v obci vlastní jednotu. S touto myšlenkou přišel tehdy Alois Zlý, který působil v Praze jako bankovní úředník, jeho bratr Rudolf Zlý ho v této myšlence podporoval. Když došly 26. ledna 1912 od místodržitelství v Brně schválené stanovy, byla svolána na 18. února 1912 do hostince Miroslava Volného ustavující Valná hromada.
Na ustavující schůzi byli v Palkovicích zvoleni první činovníci Tělocvičné jednoty Sokol. Starostou byl zvolen tehdejší řídící učitel Metoděj Bartoník, náměstkem hostinský Miroslav Volný, jednatelem rolnický syn Dominik Mičulka, pokladníkem učitel Brázda, náčelníkem učitel Josef Jurenka, hospodářem rolník Václav Volný. Dalšími členy výboru byli Josef Honč z Podhůrčí, Antonín Opěla z Dráh, Eduard Tyleček, Vítězslav Kubala, Karel Zlý z Osady a revizory byli Rudolf Socha a František Bílek. Do konce r. 1912 měla jednota těchto 42 členů.
Cvičilo se v sále hostince u Volného. Z výtěžku prvního uspořádaného plesu v hostinci Miroslava Volného si jednota pro začátek pořídila hrazdu, bradla, dvě žíněnky, stojany ke skoku, kruhy a můstek dostala darem. Další zdařilou akcí bylo veřejné vystoupení (14.07.1912), které Sokoli uspořádali na Volného louce (na Bařině), kde byly zastoupeny mnohé jednoty z okolí.
V roce 1914 byl zvolen starostou Sokola Adolf Brázda, který v této funkci stál 27 let (zvolen byl 11 x a za zásluhy mu byl propůjčen titul „Čestného starosty Sokola“ v naší obci). V důsledku sarajevských událostí a vyhlášení I. světové války nastoupilo z 39 členů jednoty vojenskou službu 30 členů, takže veškerá činnost umlká.
Po válce byla činnost znovu obnovena a v roce 1919 bylo uspořádáno na louce Václava Volného II. veřejné cvičení a v říjnu 1919 byl ustaven ženský odbor Sokola. Náčelnicí byla zvolena p. Matzenauerová.
V roce 1920 bylo na VII. všesokolský slet do Prahy vysláno 10 mužů a 3 ženy. 7. srpna 1921 proběhlo opět na Volného louce III. veřejné cvičení. 5. února 1922 byly uspořádány první šibřinky s tematikou „Na Tatrách“ a zisku 706,50 Kč bylo použito na zakoupení nářadí. 30. července 1922 bylo uspořádáno IV. veřejné cvičení (ta se již konají pravidelně 1 x za rok) s čistým ziskem 3 410,32 Kč. Téhož roku dochází ke změně názvu na Tělocvičná jednota SOKOL. Mění se zároveň i stanovy.
Dne 1. září 1939 vypukla II. světová válka a nacisté zakázali všechny vlastenecké organizace. 12. dubna 1941 byla zastavena činnost Sokola a 11. října 1941 téhož roku byl Sokol rozpuštěn. Členstvo Sokola se přihlásilo do SK Olešná, majetek byl uschován. Nářadí bylo ukryto u Tomisů a Jana Hlaváče, klavír u Adolfa Brázdy.
Po osvobození se činnost Sokola obnovila. Začalo se cvičit U Kuchařů, pokračovalo se ve sbírce na stavbu sokolovny. Na ustavující schůzi v červnu 1945 byl zvolen čestným předsedou Adolf Brázda, novým předsedou řídící učitel Adolf Jalůvka.
V roce 1947 bylo započato s přípravou na XI. všesokolský slet a pro cvičení venku byl zakoupen pozemek od Aloise Zlého. Karel Kocich daroval Sokolu dřevěnou chatu, která byla umístěna na hřišti (rozebrána byla v r. 1994 oddílem Žlutý kvítek při budování tenisových kurtů).
31. března 1948 vyhlásil ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý sjednocení všech tělovýchovných, sportovních a turistických organizací. Z tohoto násilného rozhodnutí dochází i v naší obci ke sloučení sportovních organizací a po úporném jednání došlo k založení organizace Tělovýchovná jednota Sokol Palkovice. Do inventární knihy byl protokolárně převzat majetek Orla, SK Olešná, Junáka, Sokola a DTJ. Začalo se cvičit v sále Lidového domu, který nejlépe vyhovoval požadavkům tělovýchovy.
Činnost sjednocené TJ SOKOL Palkovice je velmi podrobně popsána v knize Palkovice a Myslík v minulosti a současnosti a v knize Pohlednice z Palkovic a proto si připomeňme jen některé důležitější události z činnosti:
1953 – obnovení provozu koupaliště
1957 – vznikl oddíl stolního tenisu
1957 – 1960 – budování šaten, závodní dráhy a tribuny pro 250 diváků
Po reorganizaci tělovýchovy v roce 1960 hrál oddíl kopané okresní přebor až do roku 1968, kdy sestoupil do III. třídy. V roce 1978 se mužstvu podařilo postoupit zpět do okresního přeboru, ale udrželo se v něm pouze 2 roky. Pro kopanou bylo v obci vždy dost nadšenců – František Lesňák (člen výboru v letech 1950-1970), Václav Mičulka (1955-1975), Rudolf Paluzga (1950-1970), Jan Zeman (1952-1966), Jan Volný (1947-1960, bratři Kubalové a další.
1962 – výstavba klubovny, opraveno místní koupaliště
1964 – dobudování přehrady Olešné mělo vliv na vznik oddílu jachtingu, u jehož zrodu stál Hartmunt Moškoř a dalšími zakládajícími členy byli Vladimír Bílek, Josef Masář, Stanislav Lanča, Miroslav Stavinoha, Stanislav Pavlíček a Jan Haluzík
1971 – zahájena výstavba volejbalových kurtů, pravděpodobně v té době bylo založeno družstvo mužů oddílu odbíjené, které zde již působilo krátce v letech 1964 – 1968
1973 – založen oddíl sportovní gymnastiky pod vedením gymnastky Salátové z Frýdku – Místku a Drahomíry Široké z Palkovic
1974 – dokončena přístavba sociálního zařízení na hřišti včetně rozhlasové kabiny a časomíry
14.09.1974 – položen základní kámen výstavby moderní tělocvičny. Sportovci dovalili více než půltunový kámen, který zůstal po stavbě mostu přes Olešnou ve středu obce, a spustili jej do vyhloubených základu pravého rohu východní stěny stavby.
20.12.1977 – kolaudace stavby tělocvičny
11.02.1978 – slavnostní otevření tělocvičny
01.04.1978 – po dlouhých diskusích o provozu tělocvičny bylo dílo předáno do pravidelného užívání
1990 – 1997 – budování tenisových kurtů
1992 – vznikl oddíl tenisu, jehož předsedou se stal Bohumír Fatrdla ml.
Součastnost TJ Sokol Palkovice je aktualizována na dalších odkazech TJ SOKOL